Prosinec 2017

Všechno míti nemůžeme..

29. prosince 2017 v 20:23 | http://caotico.blog.cz/
Viděl jsem tě včera jít,
šla jsi jak kolem jdoucí,
co narazí do sloupů,
když v hlavě lásku mají,
co jdou jak bez duše
a v hlavě jim srdce
hlavu trhá a uvnitř těla
mráz a pot po těle
vyvolá a Ty chceš
potkat toho známého
potkaného a mít
pocit toho blaha
z neznámého.
Jenom škoda, že
to nejsem zrovna já
ale to je zas strana
druhá, všechno
míti nemůžeme.

Nevzpomenout zapomenout

29. prosince 2017 v 9:03 | http://caotico.blog.cz/
Nevzpomenout zapomenout
kus prožitku, jako by tu
nebyl, nebo snad chceš
ale neřekneš, nenutit
a příjmy ortel od druhého
co chce sám sebou být,
tohle musíš ty sám
v sobě prožít.Nehledej
kde nenajdeš a smiř
se s tím co dostaneš...

Země nás žívící..

29. prosince 2017 v 8:33 | http://caotico.blog.cz/
Trs kus trávy
drn hrouda hlíny
v poli kde země
vstává a svět
mění v úrodu,
co zrno dává.

Svět za hranicí..

29. prosince 2017 v 0:47 | http://caotico.blog.cz/
Ukrývat skrytou touhu,
vlézt do taje druhého,
poznat svět za hranici
slušnosti, kde svět se
mění v touhu po snění
a své nitro zvrácené,
touží aby se zas mohlo
vrátit bez úhony do
doby zmatené.Svět
bez pravidel nelze mít,
je nás moc a někdo
ten směr musí dát,
tak sdílej svět moderní
a věř na zázrak budoucí.

Droga

27. prosince 2017 v 20:34 | http://caotico.blog.cz/
Smrt touha bez moci,
pomoc moc, bez pomoci,
občas kazdý pocit má,
jenž okolí mu nepřidá.
Každý sám sobě pomoc
může, však jen jeden tu
pomoc sám v sobě
pomůže, ostatní hledají
pomoci v dne kdy zrodí se
zlo a v pocitu pomoci,
ti ruku sám ďábel dá
a tebe tvá bezmoc v tvé
době, kdy hledáš své
podobné a tvá ruka
bezbraná, sáhne po zlu
jménem droga.

Zlo jménem člověk..

26. prosince 2017 v 17:37 | http://caotico.blog.cz/
Krajina v dnešní době nejistá,
dána do ruky zlu, jménem člověk
je jak prokletá.Jak prokletý člověk
co touží po moci a ničí vše co
mu přijde do cesty. Jen pro jedno,
aby on sám se měl, vše kolem
jde stranou a on svůj prázdný
jinak svět tou zkázou vyplnil.
Není zde dáno pomoci, v každý době
byl vůl co neomezeně toužil po moci.

Temná strana nebe..

24. prosince 2017 v 22:38 | http://caotico.blog.cz/
Temná strana nebe,
strom a rozvětvená větev,
přitahujíc temné stíny
zla, co procházejíc časy
minula.Strom pod tíhou
časů schromáždějíc zlo,
doby kdy časy byly
temné a zlé a lidi měli
v sobě jenom zášť
a zvláštní druh míru,
tak v té době se zrodil
odlehlý kmen, co šel
jiným směrem, směrem
co jiný nechtěl jít a on
sám svůj svět tam začal
pro druhé mít...

Nevím..))

24. prosince 2017 v 22:22 | http://caotico.blog.cz/
Víš a tuhle jsi kde bylo,
víš a kde se stalo,
víš nevíš proč, pro tuhle
chvilku, pro tohle
naše svoje a kde
je a kde kdy bylo,
kde jsem, my jsme
víš proč, protože
se nezeptám..

Příjmi to dobré..

24. prosince 2017 v 15:27 | http://caotico.blog.cz/
Včera jsme viděl film,
film co mě chladný
nenechal, film co ve mě
kus něčeho zanechal.
Kus něčeho dobrého,
přijmout dobré a přejít
zlé od druhého jiného,
co sám neví kde hledat
štěstí své má a svou zlobu
snad ze sebe dostat
může, když ukáže mu
druhý z nás, že i jinak
se k sobě chovat můžem.
To přeji Všem co přejí, ať
se k sobě lidé lépe mají..

Dvojí tvář..

23. prosince 2017 v 23:12 | http://caotico.blog.cz/
Každý chce být v klidu na světě rád,
však nic není zdarma a občas je
třeba lhát.Jsou lidi co nelžou a život
jím jde, jsou jedni z mála a poznat by
je asi každý chtěl.Kolem sebe máme
jen samé zlo, to zlo co plodí moc
a hamyžno.Je doba jiná než byla minule,
však moc a závist ta byla vždycky
a pořád tu bude Lidi jsou od narození
nemění, však se v nich vyznat je umění.
Ten kdo tu je a chce být tu rád,
by se měl pořadně dívat,
jinak tu poznáš jen dvojí tvář....

Sen..

22. prosince 2017 v 13:21 | http://caotico.blog.cz/
Když ve snu se probudíš a sen se ti stále zdá
sen který ještě nekončí a a tvá touha je tak zvědavá
teď nevíš co to je, je to sen nebo už bdíš
tak zkusíš udělat po čem tak hrozně toužíš.
Uděláš věc kterou v životě jen tak nezkusíš
a projdeš pocitem jenž v Tobě jen tak neskončí.
Tak at máš lepší den, po takovém probdění
a další sny at jsou a máš další prožití...))

Den sen co vyvolá...

21. prosince 2017 v 12:38 | http://caotico.blog.cz/
Den po dni den se navrací,
rána svítáním dny se ukážou,
dny v dáli touha zrozená,
den krásný příroda vymalovaná.
Krásný pocit z aleje
rostlých stromů, kde malují
páni nebeských kruhů.
Pocit jenž den za dnem,
nám den dává, jako příroda
co mlhu z krajiny vyvolává,
čarovnou paletou barev variací,
jako pocit, pocitu vyšší moci,
den po dnu noc nastává
a nám v noci den sen vyvolává.

Žena svá..

21. prosince 2017 v 7:02 | http://caotico.blog.cz/
Žena, jenž nepodlehne
touze pohodlí, pohodlí
co dá jí okolí, pohodlí
za které se ostatní
nestydí.Nahá krásná
svá, žena co své tělo
pro peníze nedá.
Takovou hledej pod
lupou, neb ženy
prodávají svou krásu
odvěkou...

Lež lež a lež..

20. prosince 2017 v 22:11 | http://caotico.blog.cz/
Ano souhlasím,
souhlasím z rozsudkem
trestu. Je normální,
souhlasit, když jiný
ač je to jasné, tak
řve, že to nejisté.
Co na to říct a kdo
se diví, že ten kdo
nejvíc řve, že ten se
ani nestydí...

Čas..

20. prosince 2017 v 19:38 | http://caotico.blog.cz/
Svět co přežije a vše
kolem pomine,vše
nám řekne čas, čas
co zbývá každému z
nás.Na světě, kde
každý jiný úděl má
a každý, se na svět
jinými brýlemi kouká.
Na tom světě my
stojíme a náš čas
my samy tvoříme.

Hrdě stůj..

20. prosince 2017 v 13:21 | http://caotico.blog.cz/
Mrak mraků, touhy duhy,
život kde je, láska bolí.
Mraky se rozplynou,
duha se schová,
bolest ustoupí, život trvá.
Život dar byl nám dán,
nenič se pro jeden zmar.
Neohlížej se na cestě dopředu,
nikdo tě nejistí,
nikdo nechce být pozadu.
Jen ty sám si svůj svět
můžeš lepší přát,
tak proto udělej vše
a můžeš tu hrdě stát..

Pravidla života..

19. prosince 2017 v 8:54 | http://caotico.blog.cz/
Životy života dny dnem dávají,
myšlenky myšlenkami dny sny
života vyvolávají.
Den po dnu sny se navrací
z pocitu marnosti života po
touze po abstrakci.
Jsou dána pravidla žití lidí
životem podobném, ač někdo
svůj svět prožije v pocitu
blaženém.Pravidla dána
ty které poznáš na světě,
vezmi si co můžeš, ať
neprožiješ život v nejistotě.

Život je někdy proměnou..

18. prosince 2017 v 21:19 | http://caotico.blog.cz/
Být člověk procházejíc krajinou,
co svoje taje schová
a projít se znovu tou cestou
a na všechno zvolat znova.
Už nechci svoje pocity
v sobě dál schovávat,
chci se ti otevřít
a ty těžko budeš hledat slova.

Smysl života..

18. prosince 2017 v 21:15 | http://caotico.blog.cz/
Nahá krása přírodní,
jen ta se ti v životě
v noční můru promění.
Příroda, která maluje,
která duši lidem dává,
tak jako ona sama klame,
tak i lidem pocit neklidu dopřává.
Těžko budeš hledat smysl života,
když někdo ten smysl nemá,
je snad smysl najít člověka
a ten druhý ten smysl nemá?
Najít v životě rovinu a vyrovnat se
s žitím, umí jen to kdo
žije životem každým dnem
a nehledá v něm smysl bytí.

Jiný svět..

18. prosince 2017 v 8:46 | http://caotico.blog.cz/
Svět jak ho známe z minula
jak bylo na světě krásně,
svět tak pestrý a plný života,
snad proto básník skládá básně.
Už nebude na světě tolik radosti
a svět nám do mlhy se schová,
pak začne svět plný bolesti
a nám pak dojdou slova.
Slova co by popsala,
svět jak se zvláštně mění,
svět který býval radostí,
se do boje promění.
O život budeme bojovat,
bát se o naše děti,
pak dojde nám, proč tenhle
svět chce prostě jiný bíti.