Březen 2018

Ten den a najednou..

31. března 2018 v 0:18 | http://caotico.blog.cz/
Ten den najednou,
ten den pár hodin
ještě bylo před sebou,
ten den, co den po
dni v ten den se vzal,
ten den, kdy najednou,
bůh ví proč, mě pryč
ten, kdo mě kdysi sem
dal, najednou mě tady
odsuď pryč odvolal.

Ruka když ruku ti dá..

31. března 2018 v 0:09 | http://caotico.blog.cz/
Ruce co známý jsou
ruce co má každý
před sebou, ruce
co každý den nám
ruku dá, když nám
ruce svou ruku podá.

Bleskem z nebe...

30. března 2018 v 23:50 | http://caotico.blog.cz/
Zásahnuto bleskem z nebe
najednou z čirého nebe,
záblesk co přímo z nebe
prásk, záblesk co z nebe
světlo přines a tragickou
událost, kdo zrovna poblíž
stál, ten co stál a myslel
že zrovna vedle něho prásk...

Srdce co život v život otevře..

30. března 2018 v 23:21 | http://caotico.blog.cz/
V srdci kde rudá barva je
v srdci, kde tepe světlo
naděje v srdci, kde vše
všechno začíná, srdce
co náš život v život otvírá.

Milion a jedna otázka....

30. března 2018 v 23:16 | http://caotico.blog.cz/
Kde kdo a kdo kde je,
je ten co znám a jaký je,
jsme my jiní než ostatní,
je jiný ten co se umí
prosadit, milion a jedna
otázka, kdo jsme my
a proč právě to tady je.

Vzpomínka na dům kde jsi žil

29. března 2018 v 18:59 | http://caotico.blog.cz/
V domě kde jsem
žil v domě kde jsem
tolik prožil, dům jenž
tu kdysi stál, své
vzpomínky moderní
době v prach prohrál
ale ve vzduchu pořád
cítim já, dům jenž
pro mě víc jak
vzpomínkou býval.

Strom hrom blesk a kdo jde..

29. března 2018 v 18:11 | http://caotico.blog.cz/
Strom hrom blesk nebe
a ospalí kolemjdoucí,
jdoucí kolem stromu,
jenž stojí sám uprostřed
pole, když vítr se zvedá
a do něj z nebe hrom
blesk záblesk prásk
a kolemjdoucí skoro
spící, litující stromu,
jenž skolil blesk, co
málem prásk do něj,
kdyby tam strom nestál,
tak on už by nedošel,
kam vyšel a uprostřed
pole tragicky pošel..

Sny co v tobě sen vyvolá..

28. března 2018 v 7:43 | http://caotico.blog.cz/
V područí cizého v domění
velkého ve snu a snění mém,
po cestě kde cesta se mění
v sen, kde potkáš toho co
pro tebe sny vyvolá a pak
den zabije a ty jsi bez slova..

Jsem ten co tě mění..

28. března 2018 v 6:46 | http://caotico.blog.cz/
Přestávám a zas a znova,
miluji ty tvoje věcně nervózní
složité slova, jsem ten co
tu někdy není, jsem ten co
tvoje nálady mění, jsem ten
co je vzadu, jsem ten co
nechce mít první řadu..

Svět pro každého jednou skončí..

24. března 2018 v 23:10 | http://caotico.blog.cz/
Proplout říčkou v tmě svět ukryt
v tmě ve světě pravidel, ve
světě mocných, ve světě kde
svět nám jak voda kolem plyne
a náš svět se ke konci v náš
konec co kdysi se tak vzdálen
zdál, najednou je nám blíž,
než by si ho z nás kdo přál...

Význam co význam dlouhý smysl má..

24. března 2018 v 22:45 | http://caotico.blog.cz/
Nemůžu snad vrátit čas,
nemůžu snad vrátit den,
nemůžu vrátit okamžik
ale můžu ti přivodit
něco víc, můžu ti říct,
že se stalo co kdyby
se to vrátilo a stalo
se co nestalo ale
dnes by tohle tu
nebylo, když nás
kdysi potkalo co
se nestalo a dnes
by pro nás tohle
význam nemělo...

Já v druhým jsem...

24. března 2018 v 22:33 | http://caotico.blog.cz/
Já v druhým jsem, já
v druhým ozvat se mohu,
já se probudím a ty jsi
mnou ve mě celá, kde
jsi se vzala, jsi sama, já
tebou budu a ty ve mě
my budeme, já už nejsem
kde kdy bylo a já v tobě
my dva a bylo dávno,
kde se vzalo a my
dva s námi, svět se
tu nový vzal a my dva,
jsem my, co svět nám
jiný směr dal...

Stojím kde nikdy nikdo nestál..

22. března 2018 v 0:11 | http://caotico.blog.cz/
Stojím kde nikdo nikdy nestál,
stojím kde nikdo nikdy nebyl,
jsem ten co tu byl a nikdo o něm
neví, jsem ten co žil a nic po
sobě nezanechal, jen že stál na
místě kde nikdy nikdo nestál a stál
na místě kde nikdy nikdo nebyl....

Ztráty bez kterých by jsi tu radši nebyl..

18. března 2018 v 21:42 | http://caotico.blog.cz/
Jsou ztráty, které
přejdou, pak ztráty
co chvilku se ohřejí a
pak postupem mizejí,
pak je ztráta která
přetrvá, ztráta která v
životě bývá osudná,
ztráta kterou, když
poznáš tak radši za
ní by jsi sám sebe
ztratil, než pak žít
pocitem, že bez ní
jako by jsi tu nebyl..

Někdy a zas..

9. března 2018 v 9:13 | http://caotico.blog.cz/
Svět slza mráz,
kolem čas, když
vzpomeneš si snad,
kdy byl jsi taky mlád,
kde ztratil se ten čas,
když teď kolem a zas,
někdy zastavíš se zas....

Kdo co si přál..

9. března 2018 v 8:31 | http://caotico.blog.cz/
Kdysi a bylo to málo,
jsme krysi kde nám
se to zdálo, jsme svět
a svět se nám zdál,
naše myšlenky
a kdo co si přál..

Strom hrom blesk a..

2. března 2018 v 12:18 | http://caotico.blog.cz/
Strom hrom blesk nebe
a ospalí kolemjdoucí,
jdoucí kolem stromu,
jenž stojí sám uprostřed
pole, když vítr se zvedá
a do něj z nebe hrom
blesk záblesk prásk
a kolemjdoucí skoro
spící, litující stromu,
jenž skolil blesk, co
málem prásk do něj,
kdyby tam strom nestál,
tak on už by nedošel,
kam vyšel a u stromu
by tragicky pošel...

Co tě nezabije to tě posílí..)))

2. března 2018 v 9:22 | http://caotico.blog.cz/
Vrátit ty můžeš snad
čas, vrátit co nejde nikomu
z nás, vrátit se tam kde
jsme spolu kdysi první
chvíle trávili, vrátit se tam
kde jsme spolu se v posteli
jinak váleli, venku spolu na
sebe se zamilovaně smáli
když jsem spolu nebyli
tak po sobě toužili, vrátit

myslíš že můžeš, že se to
dá to by ale mezi námi
nesmělo být těch několik
let života, kdy jsme zapomněli
a jiný v myšlenkách i jinde

měli a přitom společní život
spolu trávili a na sebe se už
jinak smáli a tvářili ale vlastně
jsme to tu spolu jako jedni z mála
přežili a spolu pořád jsme,
vlastně pojď se spolu zas
válet a smát se jako dřív vždyť
svět je aby si lidi dokázali odpustit
vždyť svět je o lidech co si umí
říct co tě nezabije to tě posílí...)))

Nechat se unést...

2. března 2018 v 8:36 | http://caotico.blog.cz/
Já ti povídal a ty jsi
stála a poslouchala
má slova, pak jsi mě
za ruku vzala políbila
objala a přitáhla se a
já zapomněl kde jsem
a rukou po zádech
dolu sjel, najednou
nevím ale všude kolem
bylo moc lidí a my tam
oba jak dva puberťáci
stáli a skoro se na
veřejnosti milovali...

Uvědom si a zapomeň...

2. března 2018 v 7:53 | http://caotico.blog.cz/
Nikdy už nebudeš tím
kým jsi byl, nikdy nebudeš
tím kým jsi býval, jsi jiný
našel jsi jiný svět a můj
svět se hroutí jak krabička
z karet, musím tě nechat
jít a svou zlobu v mé budoucí
štěstí proměnit aby jediné
co mi zbylo, mě v takovém
mém utrpení uchránilo a já
hrdě dál stála a na svět se
smála, vlastně co se mi zhroutilo
stalo se co stát se muselo,
když láska našla lásku jinde,
takovou já jsem lásku měla
a už vlastně na ní zapomněla...